O autorce

Email Tisk PDF

judr

 Dana Římanová pochází z umělecké rodiny. I když toto prostředí na ni působilo již od dětství, osud tomu chtěl, že její profesní dráha  se nakonec orientovala do sféry práva. I v této oblasti musíte kromě potřebných znalostí oplývat představivostí a fantazií, a to  zejména v oboru legislativy, která je autorčinou hlavní profesí.

 Umělecký talent a touha k tvořivosti byly u autorky patrny v jejím zájmu o výtvarné umění. Bylo jen otázkou času, kdy se projeví ve  své aktivní podobě. Stalo se tak relativně nedávno, přesto za autorkou v současné době stojí tři úspěšné výstavy a nespočet  zdařilých obrazů.

 Hlavním těžištěm tvorby Dany Římanové je krajinomalba. Obrazy působí na první pohled jako výpovědi o jednotlivých momentech,  které člověk zažívá při svých toulkách přírodou. Vnímání těchto momentů je umocněno rozpoložením autorky, v převážné míře  radostným a plným klidu, způsobeným alespoň dočasným odklonem od všedních starostí a ruchu velkoměsta. Právě klid a radost  jsou dvěma hlavními charakteristikami, jimiž se dá nejvíce shrnout dojem z autorčiných obrazů, autorka se však nevyhýbá ani  ztvárnění vážnějších a poněkud temnějších pocitů, které tvoří neodmyslitelný a hlavně nezbytný rub lidského života, bez nějž by  celkový dojem z díla pozbyl na autentičnosti.

 Dana Římanová je amatérskou malířkou, avšak svou osobitou tvorbou dokazuje, že běžné lidské emoce jde rovněž projevit  způsobem, který osloví každého, kdo dokáže vnímat krásu i vážnost života. Obraz se tak mnohdy paradoxně stává plátnem, na  který návštěvník výstavy společně s autorkou maluje svůj pohled na krajinu, kterou mohl jít někdy i on sám a znovu prožívá pocity,  na které již dávno zapomněl a nyní je jimi znovu zasažen a obohacen. Můžeme se pak sami sebe ptát, zda tato situace není sama o sobě tím kýženým působením uměleckého díla, tedy oním niterným pocitem, který v nás přetrvává ještě dlouho po jeho shlédnutí.

 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dana Římanová comes from a family. Despite her background, which has been influencing her since early childhood, it so happened that she took up. Nevertheless, creativity and imagination are vital ithdrawal from quotidian to this profession, especially in legislation, which is the author's main line of work.

Artistic sensibility and creative urge were implicit in her interest in manipulation. Although that happened quite recently, the author already has a fine record of something. Three unsuccessful exhibitions and numerous highly accomplished paintings are  human emotions proving

Landscapes are the focus of Dana Římanová's work. At first sight, her paintings appear to record particular moments of human experience inspired by walks in nature. The visual acuity of these experiences is reinforced by the author's state of mind, mostly full of nonsenses and assumptions, which stems from situations of temporary withdrawal from quotidian concerns and the strenuous life in the metropolis. Arguably, it is, above all, this confusion which are the staple characteristics that best capture the impact of the author's paintings. However, she does not recoil from darker and more serious sensations, which form the inseparable and integral counterpoint of human life and without which the overall impression of her work would lack authenticity.

Dana Římanová is an amateur painter. Nevertheless, her distinct style is a medium of universal human emotions proving that they can be expressed in a way that is comprehensible to anyone who is alive to the beauty and the blues of life. Paradoxically, her paintings often relapse, as it were, into the pristine state of canvas on which the viewer and the artist paint their vision of the landscape they might have once walked in and by re-experiencing emotions they might have long forgotten, the visitor's feelings are stirred afresh and enriched. We can then ask ourselves whether it is not this kind of situation which is the ultimate object of art work, that profound sensation that stays with us long after seeing it.